Komentáře k článku: Mezi kapavkou a pseudoefedrinem
věra ´=o): Minulý týden jsem měla nabitý k prasknutí, tak jsem si Tě přečetla až teď. Tvé pocity a marnost jsou mi tak blízké, obávám se, že na zklamání ani na lásku není lék. Říká se že čas pomůže, nevím, některé rány nezarůstají, některé rány dlouho krvácejí. Asi to bude Tvůj případ *mala* ... snad by to chtělo novou lásku, *srdce*
katy: Tak já tu ani dva týdny nebyla. Bylo mi blbě fyzicky i psychicky, ale musím se tomu postavit, tak jsem včera alespoň napsala něco v posteli.
Já vlastně celý ten blog směřuji k lidem, kteří se cítí stejně nebo podobně. Prostě jen, aby věděli, že se tak necítí sami.
Nepotřebuji, aby mne kdokoli litoval, s tím si vystačím sama. A v reálném životě jsem natolik uzavřená, že pochybuji o tom, že by kdokoli vůbec tušil, jak se ve skutečnosti cítím.
A ke slovu láska neám ani sílu se vyjádřit. Musím to slovo vyřadit ze slovní zásoby, protože se mi okamžitě spouští slzy.
---
katy.pise.cz